Během zataženého dopoledne jsme vyrazili z Visalají na Bílý Kříž a zpět. Po cestě jsme plnili úkoly, vzdělávali se na základě vyprávění našich lektorek, počítali stáří stromů, rozebírali kůrovcovou kalamitu, vzdychali nad padajícím deštěm, skákali tekoucím blátem, svačili rohlíky a v neposlední řadě jsme se podívali i do experimentálního ekologického pracoviště Akademie věd ČR CzechGlobe Bílý Kříž, kde se již bezmála 30 let zkoumají dopady změn klimatu na vegetační kryt v Beskydech. Získaná data odsud odesílají ke zpracování nejen pro potřeby ČR, ale i do databáze celého světa.
Posledním úkolem naší exkurze byla tvorba jednoduchých rýmů, nám se ale nejspíš z přemíry čistého vzduchu rozběhly mozky na plné obrátky, a tak vznikly například tyto básničky:
Dnešní den se vydařil,
Oskar vůbec nepařil.
Potkali jsme pana mloka,
nevytáhl na nás glocka.
Naše třída 4. B, šla zas celá do sebe,
vydrželi jen ti zdatní a nebyli vůbec špatní.
Kapky deště, trocha bláta,
to je naše ratatata.
Díky Vám, průvodkyně milé,
za příjemné kratochvíle,
Visalaje, Beskydy – to je sen,
přejeme všem krásný den.
Byli jsme pod Bílým křížem,
dostali jsme velkou žízeň.
Z Morávky jsme se napili
a tím jsme žízeň zabili.
Na umření je mi zase,
vidím kopec jako prase,
vidím v dálce Bílý Kříž,
nedopadnu jak Ježíš?
Z kopců kolem jde mi hlava,
to se mi teď často stává,
z kopců kolem je mi zle,
snad se mi nic nestane.
Mgr. Marcela Dudová & obě kvarty
